Upírem svázaná

30. září 2012 v 9:33 |  Jednodílové povídky
"haló" Zakřičela Sára do tmavé neosvětlené místnosti. Za ní se přibouchly dveře kterými přišla a ona tu zústala zamknutá. "Je tu někdo?"Zeptala se roztřeseným hlasem. Na její hnědé vlasy padaly pavučiny a vzduch tu byl těžko dýchatelný. Začala procházet celou místností a hledat východ. Pod ní zapraskala podlaha. Sklonila se dolů a uviděla dřevěné víko. Otevřela ho a nahlédla dovnitř."Co mi zbývá vzdychla a zašátrala po žebříku."Sirky"Zaradovala se a vzala starou lucernu ze stolu.Rukama se chytla žebříku a začala pomalu slézat dolů.Právě došla teď už osvětlené místnosti. U stolu seděl asi stejně starý patnáctiletý kluk."kde jsem?Kdo jsi?"Zeptala se ho a doufala v odpověď"Trochu sebou cukl"Já jsem David a ty jsi v pasti"Teď už se ďábelsky usmál a pohlédl na Sáru."Cože?"Vyděsila se a začala pomalu couvat zpátky."Nikam"Rázem byl za ní a prudce ji odstrčil na špinavou podlahu."Nemáš šanci"Ukáže ji své sněhobílé tesáky"Ty si upír"Schoulí se do sebe a vystrašeně ho pozoruje"Chytrá"Zasměje se a skloní se k ní"Né"kopne ho do břicha"Když nechceš"Odtáhne se od ní a ze skříně vytáhne lano."neuděláš to" Vstane ze země a začne hledat nějaké dveře.David ji nejdříve chvíli pobaveně sleduje ale potom ji sváže a hodí ji na postel."Měj se tu hezky"Zachechtá se odejde z místnosti"ne prosím"Zavzlyká v přívalu slz


O rok později
Ve zprávách se objevilo její tělo a dlouhá reportáž o ní.Ve škole kam chodila byla vyvěšena černá vlajka a na její počest držela celá škola minutu ticha. Rodiče pořád plakali stejně jako prarodiče. Kamarádky jí udělali malý oltář v jejím pokoji a každý den jí tam chodily dávat květiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama