Září 2012

Pláč

30. září 2012 v 16:29 | povidkycz |  Básně
383047_282592701796395_247860432_n_large
Po tváři mi stékají slzy
úsměve vrať se brzy
To nejsou slzy štěstí
to jsou slzy neštěstí

Oči mám už celé rudé
mdlé,bledé,chudé
Já přeji si svůj smích
Není to snad hřích

Proč pláču kvůli tobě
a né kvůli sobě
vždyť ublížil tys mne
já pláču nejen ve dne

V noci pláču do polštáře
mám z toho zarudlé tváře
Já už nic nezvládám
ruku na to do ohně dám

Slzy už pomalu dotékají
já pláču už jen potají
já už nikdy nebudu svá
pláč u mne dál trvá

Navždy sama

30. září 2012 v 10:37 Mé tlachaní
Udělala jsem někomu něco?Proč jsem nechtěně vlk samotář?Proč?Proč?
Tumblr_m6qh2ceoab1r9154vo1_500_large
Samota může být pro někoho trýznivá. Pro mě je. Už mě to nebaví. Vždy když jdu po ulici vidím spoustu holek jak se spolu smějou a baví se, zamilované páry, šťastné lidi.A já tam jdu vždy s neurčitým výrazem. žádný úsměv, žádný náznak radosti. Jdu jako duch. Stala se ze mě tichá dívka.Nemám to ráda. Proč tu teď píšu se slzama v očích?Proč se mi třesou ruce? nesnáším samotu...

Šikana

30. září 2012 v 10:21 | povidkycz |  Básně
Proč mi způsobuješ bolest
Proč mlátíš mě ostošest
Prosím né mě to bolí
a sleduje to okolí

Už mě prosím přestaň bít
Já nemůžu se mstít
Co jsem ti udělala
kolik bolesti jsi mi nadělala

Prosím nech mě být
přestaň mě už bít
Oči uslzené mám
a na ruce šrám

Proč jen nikdo nezasáhne
Když na mě sáhne
Už cítím jenom bolest
nemůžu jít na protest

Prosím nebí mě pro radost
už toho mám dost
nemůžu říct svůj názor
si jako diktátor

Aby každý zažil jaké to je když vás někdo každý den mlátí nebo zavírá do skříně. Aby zjistil jaké to je někomu způsobit bolest. Nesnáším tyrany!Plus ten hnusný pocit když jdete ráno do školy a víte že vás tam zase někdo zmlátí protože ho to baví :'(

Je mi to jedno!

30. září 2012 v 10:04 | povidkycz |  Mé tlachaní
Je mi jedno že se se mnou ve škole nikdo nebaví. Je mi jedno že mě pomlouvají.Je mi jedno že mi nadávají.je mi jedno že mě mlátí. Proč?Proč?
Protože k nám do třídy přišel nový kluk. Jmenuje se Standa a já ho mám moc rád.Má rád ale on mne?Jak to zjistím?jak to poznám. Je ze slovenska a je milý. Například když mě zase jedna holka mlátila.Seřval ji že se holky nebijou. Já jsem ho normálně za tu větu začala milovat. Jediná přestávka kdy jsem nebyla zavřená ve skříni :)
Příjde mi takový spravedlivý. Né jako minulí kterým řekneš že ho miluješ a on se ti začne smát do očí co je to za vtip atd.Takže je mi jedno že mi ve škole už nejednou způsobily bolest.

Upírem svázaná

30. září 2012 v 9:33 Jednodílové povídky
"haló" Zakřičela Sára do tmavé neosvětlené místnosti. Za ní se přibouchly dveře kterými přišla a ona tu zústala zamknutá. "Je tu někdo?"Zeptala se roztřeseným hlasem. Na její hnědé vlasy padaly pavučiny a vzduch tu byl těžko dýchatelný. Začala procházet celou místností a hledat východ. Pod ní zapraskala podlaha. Sklonila se dolů a uviděla dřevěné víko. Otevřela ho a nahlédla dovnitř."Co mi zbývá vzdychla a zašátrala po žebříku."Sirky"Zaradovala se a vzala starou lucernu ze stolu.Rukama se chytla žebříku a začala pomalu slézat dolů.Právě došla teď už osvětlené místnosti. U stolu seděl asi stejně starý patnáctiletý kluk."kde jsem?Kdo jsi?"Zeptala se ho a doufala v odpověď"Trochu sebou cukl"Já jsem David a ty jsi v pasti"Teď už se ďábelsky usmál a pohlédl na Sáru."Cože?"Vyděsila se a začala pomalu couvat zpátky."Nikam"Rázem byl za ní a prudce ji odstrčil na špinavou podlahu."Nemáš šanci"Ukáže ji své sněhobílé tesáky"Ty si upír"Schoulí se do sebe a vystrašeně ho pozoruje"Chytrá"Zasměje se a skloní se k ní"Né"kopne ho do břicha"Když nechceš"Odtáhne se od ní a ze skříně vytáhne lano."neuděláš to" Vstane ze země a začne hledat nějaké dveře.David ji nejdříve chvíli pobaveně sleduje ale potom ji sváže a hodí ji na postel."Měj se tu hezky"Zachechtá se odejde z místnosti"ne prosím"Zavzlyká v přívalu slz


O rok později
Ve zprávách se objevilo její tělo a dlouhá reportáž o ní.Ve škole kam chodila byla vyvěšena černá vlajka a na její počest držela celá škola minutu ticha. Rodiče pořád plakali stejně jako prarodiče. Kamarádky jí udělali malý oltář v jejím pokoji a každý den jí tam chodily dávat květiny.

Kdože vlastně jsem?

29. září 2012 v 18:10 Mé tlachaní
Jméno:Hedvika
Přezdívka:Kovbojka(No moc se nesměj)
Věk:Neřeknu :)
Koníčky:Vyrábění, čtení a psaní
Bydliště:Havířov
Oblíbená barva:Oranžová,žlutá,růžová
Oblíbené jídlo:Špagety
Oblíbené zvíře:Orel
Oblíbený film:žádný, všechny jsou dobré
Oblíbená knížka:žádná, všechny jsou dobré
Oblíbený žánr:Fantasy
Oblíbené pití:čaj
Něco málo o mně:Jsem normal pohodová holka která neřeší kolik váží a je jí jedno co si on ní myslí okolí.(Ale tlustá nejsem)

Někdo z Šumbarku?

29. září 2012 v 16:29 | povidkycz
Je po prázdnínách a každá koruna dobrá. Proto hledám někoho ze Šumbarku kdo by měl zájem doučovat. Přibližně za 20 až 50 Kč na hodinu. To není zas tak moc. Takže kdyby chtěl někdo doučovat(6 třída a níž) a je z Šumbarku tak mi tu prosím napište. Doučuju buď v parku nebo přes email(peníze předem)

2.Díl-Tajemný mladík

29. září 2012 v 15:54 Víla Bella
Je chladné podzimní ráno 26.11. 2005.Já a moje nejlepší kamarádka Amy právě sedíme na lavičce v opuštěném parku a povídáme si o různých věcech.Nevíme co nám tento den přine se za zážitek ale myslíme že něco neobyčejného. Jako na zavolanou k nám přiskáče malý králíček s nějakým psaním které má pověšené kolem krku. Co to je?Užasle se na sebe s Amy podíváme. Opatrně mu psaní sundám a rozkepanýmy prsty ho otevřu.
Možná vás zajímá kdo poslal tohle psaní. Přijď v 10:00 do knihovny a něco se dozvíš. Něco moc zajímavého.
Znovu se podívám na Amy a ona zase na mě. Kouknu se na hodinky a zjistím že je 9:50. Za deset minut.Půjdu tam.Rozhodnu se a společně s Amy vyrážíme do knihovny.
Zajímavé.v knihovně nikdo není. Sedíme společně s Amy na pohodlných křesel a sledujeme jestli někdo příjde. 10:00 právě bliklo na hodinkách a zrovna v tu chvíli někdo vejde do knihovny a zamíří k nim.Vyptává se jestli to jsme my kdo dostaly psaní atd. Je to nějaký kluk.Má krátké hnědé vlasy a pohlednou tvář. Pořád se ale nepředstavil. Po chvilce jakoby se odvážil promluvil kdo vlastně je a proč se chtěl s někým sejít v knihovně.

Kdo si myslíte že je?
Proč se chtěl s někým sejít v knihovně?
Pokud tu bude alespoň jeden komentář budu pokračovat.

Smrt

29. září 2012 v 15:36 | povidkycz |  Básně
Ležím na zemi v kaluži krve
Proč nesrazilo mě auto prve
Už jsem nemohla dál
Ty nade mnou jsi teď stál

Tvá slza na mne dopadla
Moje zášť k tobě rázem opadla
Smutek mi zatemnil mozek
Proto skočila jsem do vozovek

Já teď pomalu umírám
V dobrém vzpomínám
Namáhavě se na tebe usmívám
Svoje místo už tam mám

Už vidím jasné světlo
Jedno křídlo mi rozkvětlo
Teď už i druhé
Mám je trochu ztuhlé

Teď upadám v beznadějný pláč
Byla jsem příliš slabý hráč
Proč je ze mne teď anděl
Hrom nade mnou zahřměl

Je to jasné já jsem mrtvá
byla jsem tvá, jen tvá
Odpusť mi prosím
Já tě moc prosím

Zlomené srdce

29. září 2012 v 15:09 | povidkycz |  Básně
46359_389038894495997_1925081605_n_large
Proč jsi mi zlomil srdce
byl jsi jako můj rádce
Já teď tu píšu smutným tónem
Nazývala jsem tě pánem

Ruku do ohně bych strčila
Abych se už nemučila
Ruce mám rozklepené
oči celé uslzené

ale ty se mi teď směješ
na co si to hraješ
Udělala bych pro tebe cokoli
Třeba zabila sokoli

Nebo seřvala tvou mámu
Hlavu si tím lámu
Vysmál ses mi do očí
Můj smutek se mnou zatočí

Proč jen byla jsem tak hloupá
život se mi před očima houpá
Já v mdlobách tu ležím
Pryč od tebe ve snu běžím

Jdu teď za světlem
končím se světem
Já už jsem mrtvá
Ale mohla jsem být tvá...

1.Díl-Seznámení

29. září 2012 v 14:38 | povidkycz |  Víla Bella
Ahoj já jsem Bella Pampelišková a jsem víla.Zjistila jsem to ve svých jedenácti letech na narozeniny.Žiju v jedné malé vesničce Rafael.Je to vesnice kde žijeme my víly a je moc krásná.Nejsme tady moc závislý na elektronice a kdyby jsi se snažil najít nás na mapě nepochodíš. Jsme skrytí a normální člověk by nás ani nepoznal.Já bydlím v ulici Květinová v malé chatce na malém paloučku a nejraději se starám o svou nemalou zahrádku kde pěstuju květiny skoro všech druhů. Jsem hodně mladá a na svůj věk i celkem malá.Je mi patnáct let ale i přesto už žiju sama a starám se o svou malou chaloupku. Mám přírodně hnědé, vlnité vlasy po ramena a zelené oči kterým někdy říkám kočičí oči kvůli tomu jak v nich jde vidět bystrost a ostražitost.Takové jsou přece i kočky.Miluju když mám na sobě své zelenkavé šaty a ve vlasech ozdobnou sponu plnou zmenšených květinek.Jako víla jsem zatím nezažila nic moc dobrodružství ale to se doufám změní.Vychodila jsem školu pro víly a miluju květiny a bezstarostné létání mezi stromy.Ráda chodím boso.Mám potom jakoby takové souznění s přírodou.I ostatní víly chodí bosé.Někdy nás ale opravdu bolí když šlápneme na ostrý kámen nebo na píchlavé rostliny.doufám že jako víla se vám líbím a budete číst mé dobrodružství nebo zážitky. Měj te se a na viděnou v mích příbězích.

V únosu

29. září 2012 v 14:08 | povidkycz |  Jednodílové povídky
Byla temná noc a opuštěnou ulici osvětlovalo jen matné světlo lamp.Klára zrovna spěchala domů z večírku své nejlepší kamarádky.To ještě netušila co se stane.Když už zabočovala za roh do ulice kde bydlela, jakoby narazila do neviditelné zdi.Nohy ji nedovolovaly udělat ani krok. V ústech jí vyschlo a nebyla schopna jediného slova.Před očima se jí promítly vzpomínky na poslední fajn dny které prožila.Nevnímala ani zvuky které vycházely z domů.Klára nevěděla co se děje a radši ani nechtěla vědět co se bude dít. Zezadu k ní přistoupil nějaký muž.'lehce ses chytla.Lehce'zašeptá jí do ucha a posměšně jí obchazí.Kláře bylo do pláče. Slzy už měla na krajíčku a bála se byť jen nadechnout. Co se bude dít?kdo to je?Co po mně chce?Přemítaly se jí různé otázky pořád dokola v hlavě.'Už dlouho jsem na tebe čekal a teď tě konečně mám.'Zastaví se před ní a vytáhne mobil'už můžete přijet. Mám ji'Vedle Kláry zastaví černá dodávka. Konečně se zase může hýbat.Tři neznámí lidé ji svážou a donutí ji vlézt do auta.'Známe tě.Víme že tvůj otec má doma schovaný trezor.Určitě už ti došlo co chceme. Pokud tvá rodina nezaplatí milión korun, tak si můžeš domyslet co tě čeká'Začne na ni mluvit žena na předním sedadle.Klára už opět nebyla schopna slova a jen polykala slzy. Vždyť nikomu nic neudělala ale přesto je teď svázaná v nějakém autě s cizými lidmi.

V rodině od Kláry bylo živo už v pět hodin ráno. Její máma obvolávala Klářiny kamarádky a snažila se zjistit kde je. Táta zase volala na policii kde už začalo pátrání po zmizelé Kláře.Některé její kamarádky rozvěšovaly plakáty o zmizelé Kláře. Na některých televizních kanálech policie prosila o pomoc s pátráním. V ulicích několk starších dam zapáleně diskutovalo o události co se stala.Nikdo nevěděl nic o zmizelé Kláře. Jediná informace byla od její nejlepší kamárádky která řekla kdy Klára odešla.Za několik dní přišel telefonát od únosců že chtějí milión korun nebo se můžou rozloučit se svou dcerou.Otec tedy peníze odnesl na domluvené místo a čekal na svou dceru.Někdo si peníze vyzvedl ale Klára nebyla doma.Za týden Kláru našly. Ale mrtvou.Pachatele nenašly...

Škola psaní-žánry

21. září 2012 v 15:38 | povidkycz |  Škola psaní
Zaměřme se teď na literární žánry-ale nezapomínejme, že některé knihy je možné zařadit do více žánrů.

Pohádky,legendy a lidové pověsti
Dobře známé,tradiční příběhy-třeba o Karkulce nebo Perníkové chaloupce. A legendy představují třeba Robina Hooda a Odysseia.

Historické příběhy
Příběhy zařazené do minulosti jako Lovci mamutů. Mohou být o skutečných neby vymyšlených událostech.

Báje a podobenství
Příběhy s morálním poučením, mezi které patří biblické příběhy jako Marnotratný syn a Dobrý pastýř, ale i Ezopovy bajky-třeba O zajíci a želvě.

Sci-fi
Příběhy inspirované věděckými objevy. Obvykle jsou zasazené do budoucnosti a často se v nich objevují mimozemšťani. Sci-fi je například Artemis Fowl od Eoina Colfera.

Fantasy
Příběhy, jejichž postavy neebo události nejsou založené na skutečnosti. Čtenář musí přijmout spisovatelův svět fantazie. Lev,čarodějnice a skříň od C.S.Lewise je fantasy příběh.

Dobrodružství a záhady
Příběhy o vzrušujících a tajemných událostech, kde se čtenáři snaží společně s postavami vyluštit nějakou záhadu. Například Řada nešťastných příhod od Lemonyho Snicketa je dobrodružný příběh.

Komiksy
Příběhy, jako ty o Čtyřlístku nebo Asterixovi,vyprávěné pomocí obrázků se slovy v bublinách rozdělené do kapitol.

Tipy

Obvykle je nejlepší psát takový druh příběhů, který byste si samy rádi přečetli.

Čtěte tolik knih různých žánrů,kolik jen zvládnete. Čím víc budete číst, tím víc se zlepší vaše psaní.

2.Díl-Nový spolužák

13. září 2012 v 9:32 Život (ne)obyčejné holky
"Máte nového spolužáka Filipa."Poté odešla a Filip si šel sednout do volné lavice.I když byl začátek Prosince, venku to vypadalo jako uprostřed zimi.Pořád sněžilo a nevypadalo to že by byly Vánoce na blátě. Ve svých myšlenkách potom ani nepostřehla že začala hodina. Naštěstí se rychle vzpamatovala a odpoledne uběhlo jako vždycky. Samantha zase každou přestávku strávila sama v koutě a Filip do třídy hned zapadl. Byl pro některé jako star třídy. Jenže Amber, pravá hvězdička třídy, si zase svou třídu získala zpět pomocí lístků na koncert. Samantha nesnášela Amber stejně jako její ocásky Ester a Nikol. Jednou když měla zvláštní období si představovala jak je škrtí a vždy se nad tou představou usmála. Seděla teď právě před školou a koukala se jak jedna třída hraje koulovanou a pár kluků se klouže po zmrzlém chodníku.Samantha se šla taky sklouznout ale uklouzla a spadla. Jako by to bylo schválně, zrovna ze školy vyšla Amber se svými ocásky a viděla jak spadla.Amber využila příležitost a začala ji zase pomlouvat.Samantha jen vstala a opatrně aby neuklouzla odcházela domů. Když ale byla v půlce cesty, uslyšela za sebou hlas od Amber jak se baví s Ester. Právě procházely kolem ní a Amber do Samanthy prudce strčila"Padej ty ošklivko"Poslední slova zanikla v dáli.Potom už jen ticho a tma...

Pokračování příště

Blog 0.1

12. září 2012 v 12:32 Tipy na blogy
Máte mastnou pleť nebo nevíte jak na lámavé vlasy?Tyhle problémy teď zmizí!Koukněte na blog
klaresa.blog.cz kde se zabývají módou a krásou.

Co všechno tu najdete?

12. září 2012 v 10:18 | povidkycz |  Co všechno tu najdete?
Aby jste se tu lépe orientovaly tak máte tady vypsané všechny rubriky a k čemu slouží.

O blogu-Vše co se týká blogu.
Jednodílné povídky-Zde jsou povídky které nejsou na pokračování.
Rozhovory-Rozhovory s (ne)obyčejnými lidmi.
Recenze-Recenze na knihy
Život (ne)obyčejné holky-Povídka an pokračování
Můj zlý život-Zde jsou moje každodenní problémy, trable a starosti
Tipy na blogy-Zajímavé blogy najdete tady
Škola psaní-Budou tady tipy a rady ohledně psaní příběhů,básniček a reportáží. Taky tam můžete chodit na můj kurz kde se to naučíte.
Vím že polovinu těch věcí v menu nevidíte ale je to proto že tam nejsou žádné články a nepletlo by vás to.
Děkuji

Rozhovor s fanynkou Koblížků

7. září 2012 v 16:25 | povidkycz |  Rozhovory
Tentokrát tu je rozhovor s fanynkou, která má ráda kapelu Koblížci.

Jak jsi našla tuhle kapelu?
Já jsem si vlastně prohlížela různé blogy a na jednom jsem uviděla jejich písničku. Tak jsem si jí pustila a líbila se mi. Od té doby si je pouštím pořád

Jak se jmenovala první písnička od nich, kterou jsi slyšela?
Ta písnička se jmenovala Emo song a našla jsem ji na fanblogu.

Kterou jejich písničku máš nejradši.
Mě se nejvíc líbí jejich písničky Emo song, Barbie a Popelář.

Pouštíš si často jejich písničky?
Já si je pouštím skoro pořád. Hlavně když jsem smutná. Vždycky mi ty jejich písničky zvednou náladu.

Vedeš taky nějaký blog o nic?
Ne. Asi by jsem neměla moc času o tom a by jsem tam o nich psala.

Díky za rozhovor a měj se
čau

1.díl-Škola

7. září 2012 v 15:53 | povidkycz |  Život (ne)obyčejné holky
Ráno bylo jako vždy. Samantha se líně převalovala na posteli když k ní dolehl mámin hlas:
"Samantho vstávat!Musíš do školy!"
Samantha se zvedla, převlékla, upravila a teprve potom se šla dolů nasnídat. Zakrátko už v sobě měla jídlo a začala se pomalu chystat do školy.Vlastně si ani věci do školy chystat nemusela. Věci si nachystala už včera a tak si jen zkontrolovala jestli má všechny učebnice.
Jelikož měla školu jen o pár ulic dál, byla tam za chvíli. Ve škole si dala věci do skříňky a potom se vydala do třídy.
Sedla si do své lavice u a položila si na ni své věci.Dnes jim tam tři předměty odpadly takže když už byla doma, bylo teprve 12:00 . Samantha měla školu ráda. Nebo spíš ji nevadila.Spolužáky tam neměla, ti ji odstrčili už ve čtvrté třídě, takže měla ráda jen ty předměty. Zapnula svůj počítač a přihlásila se na Facebook jestli ji někdo nepíše. Jenomže doufala zbytečně.Nikdo jí nic nenapsal. Byl tam jenom status od jedné spolužačky s obsahem:
Jejich revírem je škola
Jejich tempo je ospalé
Jejich nepřítelem jsou známky,učitelé a IQ
Jejich zbraněmi jsou ksichty a drzé připomínky.
Jsou to žáci druhého stupně.

Tak vypla počítač a už v osm hodin šla spát.

Následující den jí probudil budík. Vstala a už oblečená a umytá šla do kuchyně. Zanedlouho už byla na cestě do školy.
Když přišla do třídy, sedla si jen do lavice a čekala na hodinu.Za chvíli přišla jedna učitelka a oznámila...

Pokračování příště....

Rozhovor s blogařkou Nikaborka

7. září 2012 v 14:16 | povidkycz |  Rozhovory
Náhodně vybraná blogařka získala rozhovor na tomto blogu. Její přezdívka je Nikaborka a blog je zde-http://nikaborka.blog.cz/

Kdy jsi založila svůj blog?
Blog jsem založila 1.září 2011,před tím jsem měla ještě jeden,ale to mi bylo sotva 13,blog už je nějaký ten pátek zrušený :D.

Jak se jmenoval tvůj první článek a o čem byl?
Můj první článek byla moje nejoblíbenější písnička od Rihanny-Unfaithful i s překladem.

Jsi spokojená s počtem návštěvníků kteří chodí na tvůj blog?
S počtem jsem spokojená,ovšem momentálně mám blog trochu rozbitý a od 2.srpna se mi na blog.cz nezobrazují grafy návštěvnosti. Poslední den,co se mi to ukázalo byla návštěvnost 239 lidí. :)

Zaměřuje se na něco tvůj blog?
Blog je zaměřen na seriály: The vampire diaries,The secret circle,Lost girl,Once upon a time,Lost girl,Teen wolf,Pretty little liars,Hellcats nebo True blood. Dále tu jsou rozebrané hry Horsez,hudba,můj deník,móda,knížky,moje povídky nebo citáty.

Zúčastnil se tvůj blog nějaké soutěže?
Soutěží se nezůčastňuji..:)

Ahoj a díky za rozhovor.
Ahoj a díky :)

Kdyby jste chtěli i vy aby jsem s vámi udělala rozhovor, napište mi na Kovbojka200@seznam.cz